O mě

Moje cesta k drátování

Od mládí jsem se věnovala ručním pracím. Babička mě naučila plést a háčkovat. Od jednoduchých šál jsem se po narození dcer dopracovala ke složitějším svetříkům.

Nastala éra háčkovaných deček, kdy jsem tyto darovávala celému příbuzenstvu.

Jednoho dne jsem u taťky na chatě spatřila stromečky z drátů a skleněných korálků. Vyrobila je jeho žena a řekla mi, že se jim říká stromečky pro štěstí.

Naučila mě je vyrábět a mě to neskutečně chytilo. Nakoupila jsem materiál, taťka dodal dráty a už to jelo. Zase je mělo doma celé příbuzenstvo, poté je dostávali i kolegové v práci a pár se mi jich povedlo prodat.

Pak jsem začala hledat složitější výzvy a hledala na internetu, co vše lze z drátů a korálků vyrobit.

Návody jsem nehledala, jen inspiraci. Na výrobní postupy jsem si přišla sama. A tak začaly vznikat květiny z korálků, vánoční stromky a korálkové dekorace. Dostávaly je, mimo jiné, i paní učitelky ze školky.

Jednoho dne, po menším úraze hlavy jsem korálkovat přestala. Najednou mi to už tak nešlo a dodělat rozpracovaný vánoční stromek byl takřka nadlidský výkon. Hlavně mi vadilo, že se při tvorbě stromků nebo květin, stále dokola opakuje tentýž postup. Jedna větvička jako druhá, to samé s okvětními lístky.

Korálkovat tedy nešlo tak dobře, ale ruce nechtěly zahálet, a tak jsem se naučila hrát na ukulele. Jasně, nejsem žádný virtuóz, ale k táboráku to stačí.

Při procházení Facebooku jsem našla profil Anny "Monsterance" Benešové. Zaujaly mě její drátované šperky a dost dlouho jsem ji jen sledovala zpovzdálí.

Až jsem si jednoho dne dodala odvahu a vytvořila malý přívěsek s plastovým fasetovaným kabošonem, který jsem doma našla. Zase postup byl můj, design okoukaný u kolegyň drátenic.

Dala jsem fotku přívěsku na Fb stránku Magického drátování s Annou Monsterance. Drátenicím se to moc líbilo a doporučovaly mi, abych se tomu věnovala. Povzbuzena jejich komentáři jsem se tedy opravdu tomu začala věnovat.

Po pár měsících jsem už měla živnostenský list a zanedlouho jsem jela na svůj první trh, a tím byly Drátenické Choltice. Od té doby mne můžete občas vídat na jarmarcích. Nebo na sociálních sítích.

Založila jsem svůj web, FB stránku, také jsem na IG a LI. Tam všude mě můžete najít pod označením:

Irca Ironheart

Nick Ironheart používám přes dvacet let a je to kombinace jedné mé oblíbené skupiny (Iron Maiden) a názvu písničky od kapely Accept-Metal heart.

A co se děje nyní?

Jsem členkou Českého spolku dráteníků a

v současné době mám zažádáno o značku Regionální produkt-Železné hory. Tak uvidíme ;-)